STAROSTLIVOSŤ O TELO ZVIERAŤA Z POHĽADU VETERINÁRA

Drápy

Psi si své drápy samovolně obrušují běžnou aktivitou- chůzí, běháním a hrabáním, není tudíž zapotřebí se o drápy jakkoli starat. Jen hlídáme možné přerůstání drápů prstů na vnitřní straně předních tlap, které na zem nedosáhnou. Pokud psovi z jakéhokoli důvodu drápy přerůstají (onemocnění, nepohyblivost, lenost, obezita, neustálé nošení na rukou), udržujte je co nejkratší, aby nedošlo k jejich přerůstání, zahnutí a případnému bolestivému zarůstání do polštářků nebo dokonce k deformitám v postavení končetin.

Kočky drápy používají ke škrábání předmětů, které tímto jako své území označí optickou značkou. Venkovní kočky k tomuto účelu využívají např. stromy. Pokud máte kočku jen doma a nepoužívá škrabadlo k tomu určené, drápky si chodí brousit o vás nebo vaši novou pohovku, nezbývá vám než je pravidelně zkracovat.

Doporučuji začít co nejdřív, aby si kočka na manipulaci zvykla a nebyl to pro ni zbytečný stres. Malí savci (morčata, králíci) nemají většinou dostatek pohybu po drsném povrchu, aby si drápky sami obrušovali do požadované délky. Zvláště u nich je třeba na krátké drápky dbát, aby jim jejich nadměrné přerůstání nepůsobilo diskomfort a bolest.

Zuby

Speciálně u malých plemen psů (typicky yorkshire terier nebo čivava) hlídáme výměnu mléčného chrupu, obecně by měl být kolem půl roku zvířete vyměněn za stálý. Pokud po této době přetrvávají mléčné špičáky (tenké zoubky vedle větších, tj. stálých zubů), objednejte se u veterináře na prohlídku a na jejich dodatečném vytrhnutí.

Pokud je tam necháte, trvalé zuby tak nemají dost prostoru na správný růst a rostou křivě. Mimoto by takoví psi neměli být použití v chovu. Zuby udržujte čisté, abyste předešli vytvoření zubního kamene. Někteří psi mají zuby jako perličky až do pozdního stáří, jiným (typicky opět malá plemena) se zuby zanesou již v útlém věku.

Nejlepší prevencí je zuby čistit klasicky kartáčkem (velmi jemným) a speciální veterinární zubní pastou. Nikdy nepoužíváme lidskou pastu! Maximálně dětskou pastu na zkoušku, jestli bude pes čištění tolerovat. Pro kýžený efekt by mělo čištění probíhat minimálně obden (ideálně každý den) a měli bychom se dostat až na zadní zuby a na vnitřní stranu zubů. Jako další alternativu můžeme zvolit speciální čistící přípravek v podobě prášku, který každodenně přidáváme do krmení. Je to velmi dobrá prevence usazení plaku na zubech, vzniku zubního kamene a smrdutého dechu z tlamy.

Pokud je již zubní kámen vytvořen, po zkrmování prášku za cca 2-3 měsíce změkne a my jej poté můžeme mechanicky odstranit. Někteří psi si vcelku obstojně vyčistí zuby, resp. mechanicky odstraní usazeniny okusováním větví nebo velkých kostí. Kousací čistící tyčinky fungují jak kdy. Velmi efektivním způsobem odstranění zubního kamene je použití ultrazvuku. Protože psovi nejsme schopni domluvit, aby tuto proceduru dobrovolně absolvoval při plném vědomí (musíme se dostat na úplně všechna místa v tlamě), je třeba počítat s jeho přispáním, s lehkou anestezií nebo sedací. Poté se zuby ještě doleští, aby byl jejich povrch hladký a případné bakterie po něm "sklouzly" a nedělaly opět neplechu.

Je třeba zmínit, že to není zákrok, byť jakkoli důležitý a pro zdravé zuby mnohdy nepostradatelný, který zvíře zbaví problému napořád. Pokud pes problémy s kamenem má, pravděpodobně se za nějaký čas objeví znovu. A je jen na Vás, jak intenzivní prevenci zvolíte, abyste zákrok oddálili co možná nejdál. S adekvátní péči na něj nemusí dojít nikdy.

Mnohdy bohužel dojde znečištění zubů do takového stadia, kdy je zub doslova podminován a musí se vytrhnout, aby se stav ještě nezhoršil. Někdy to navenek nemusí vypadat nijak dramaticky, ale je třeba si uvědomit, že značná část zubu se schovává pod dásní a konečný stav chrupu zhodnotíme až řádnou prohlídkou přispaného zvířete, eventuelně RTG vyšetřením.

Pro kočku platí výše uvedené. Jen s poznámkou, že zápach z tlamy nemusí mít příčinu jen v tlamě samotné, ale stav zubů může souviset s vážnějším narušením zdravotního stavu organismu. Neměli byste se spokojit jen s ošetřením ústní dutiny, ale měli byste přistoupit na celkové vyšetření zvířete včetně odběru a kompletního rozboru krve. Problémy zubů u malých savců byly probrány v samostatném článku Základy péče u drobných savců.

Uši

Uši disponují tzv. samočistící schopností a pokud pes nemá s ušima konkrétní problém (netřepe hlavou, neškrábe si uši packou, uši mu nezapáchají, nenaklání hlavu), není je třeba přehnaně čistit. V případě výskytu jakéhokoli uvedeného problému vždy navštivte veterináře, aby se do uší podíval a zjistil příčinu potíží. Může se jednat o zapadnuté cizí těleso (osina, dítětem schovaná pecka), které byste v případě čištění doma mohli zatlačit ještě hlouběji.

Některá plemena (např. pudli) mají výrazně ochlupené zvukovody. To může být příčinou zamezení přístupu vzduchu do ucha (stejně jako u plemen s klapatýma nebo těžkýma ušima) a rozmnožení nežádoucích mikroorganismů vedoucí k zánětu a podráždění ucha. V případě koupání, plavání, potápění vašeho psa uši po dané aktivitě vysušte, abyste vysáli přebytečnou vodu a nedošlo ke zbytečnému dráždění zvukovodu. Někdy se doporučuje dát psovi do ucha vatu, aby voda dovnitř nenatekla a ucho zůstalo v suchu.

Kočky mají mít uši čisté a růžové. Pokud najdete v uchu nepořádek připomínající sedlinu po vypitém kafi, jedná se o svrab a tento by měl být adekvátně léčen. Viz též téma Ektoparazitika.

Srst

Samozřejmostí je psa vyčesávat, abychom ho zbavili staré odumřelé srsti, podpořili růst nové a srst provzdušnili. Nemělo by docházet k zacukání srsti do dredů. U hodně chundelatých plemen se může v létě vyskytnout tzv. hot-spot, což je v podstatě zapařený a následně zmokvalý okrsek kůže. Místo je třeba vystříhat, aby kůže dýchala, vydesinfikovat a dle rozsahu a vážnosti je třeba mnohdy nasadit antibiotika.

Koupání psů provádíme dle potřeby, nepřeháníme to, aby se z kůže psa stále nevymývala přirozená ochranná vrstva, kůže se zbytečně nevysoušela a nevznikly poté případné dermatologické potíže. Volíme šampony určené pro zvířata. V případě výskytu konkrétních kožních problémů lze sáhnout i po speciálních veterinárních přípravcích šitých na míru.

Anální žlázky Jedná se o modifikované pachové žlázy v oblasti konečníku, které by se měly samovolně vyprazdňovat při průchodu zdravé pevné stolice. Opět platí, pokud s nimi nemá pes problém, zbytečně je nevymačkávat. Jakmile pes jezdí po zadku (tzv. sáňkuje), okolí řitního otvoru si líže nebo vykusuje, znamená to buď zamoření červy (viz téma Endoparazitika) nebo právě přeplnění análních váčků. To je signál pro vyhledání veterináře a jejich odbornou evakuaci. Přitom se zjistí stav žlázek (zduření, bolestivost) a charakter sekretu a dle těchto ukazatelů se volí další postup.

S pozdravem MVDr. Barbora Musialková