Socializácia PSA časť II. Pes a deti

Z minulého dílu již víme, co se myslí pojmem socializace a jak nastavit vztah pes a jeho pán, psovod. Pojďme se dnes zaměřit na často diskutovanou otázku pes a dítě. Je pes pro dítě nebezpečný? Je dítě pro psa obávaným tyranem nebo spiklencem a přítelem?

Odpověď je jednoduchá. Správně socializovaný pes je vždy ochoten respektovat vůli svého pána a nově příchozí prvek do rodiny nebude vnímat jako narušitele, který ho okrádá o pozornost pána, ale prostě jako další změnu v jeho životě, kterou bez diskuzí přijme.

Pes by neměl mít v bytě přístup úplně všude. Již před koupí psa pouvažujte, kam mu přístup zakážete a tuto skutečnost bez podmínky vyžadujte. Nechat psa volně ležet na gaučích, v posteli, chodit do ložnice nebo do místnosti, kde má být v budoucnu dětský pokoj, může způsobit potíže, protože pes si bude automaticky tuto svou výsadu nárokovat a nepochopí, že tam najednou nesmí a velmi rychle si spojí, že je to kvůli malému plačícímu uzlíčku. Vyhněte se tomu tím, že tam pes nesmí odjakživa a on to pak vůbec nebude řešit.

Neberte psovi jeho aktivity nebo je aspoň omezte nenápadně a postupně. Věnujte mu svůj čas a pomazlení i po narození miminka, tzn. čas od času s ním zkuste jít na procházku jen sami jako za starých časů, bez kočárku. Nebo s kočárkem, ale zastavit se na jeho oblíbeném plácku, abyste mu zaházeli a věnovali pár minut jenom jemu. Upevní si, že není úplně odstrčen a nebude mít důvod žárlit.

Neodstrkujte ho, pokud si bude chtít miminko očichat, tedy seznámit se s ním a vzít ho na vědomí. Vy jste ti, kteří určují, kdo do smečky půjde a kdo ne a miminko je jen další člen. V žádném případě netolerujte náznak nevole ze strany psa, on si nesmí dovolit vznést protest, že se mu něco nezdá.

Někteří psi mají z dětí strach ať už z negativní zkušenosti s nimi nebo prostě jen z toho, že jsou to neposedové, mají trhavé a nepředvídatelné pohyby, vřískají a běhají. Některým psům to vadí, a proto je třeba je naučit to neřešit. Spojte mu dítě s něčím pozitivním- např. můj pes, když měl necelý rok, přijela k nám na návštěvu asi půlroční neteř. Dítě předtím neviděl a z rychlých pohybů a žvatlání byl nesvůj, neznal to a nesmlouvavě vrčel. V této situaci v žádném případě psa netrestáme, ale pomůžeme mu se v situaci vyznat. Neteř jsem dala na zem asi dva metry od něj, umožnila jsem mu únikovou cestu, aby se neteři v případě potřeby vyhnul, a dávala mu piškoty. Postupně asi během 5 minut jsem vzdáletnost zkracovala tak, že jsem piškoty dávala blíže k neteři až úplně k ní k tělu a na ni. Pes bez problému piškoty bral a sám z vlastní vůle se k ní přibližoval až se jí mohl sám dotknout a ona jeho. Vyřešeno, žádná negativní zkušenost ani na jedné straně a šestileté přátelství stále bez problému.

Na druhou stranu, pes musí mí taky svůj klid a dítě si k němu také nesmí všechno dovolit. Rodičové musí dítě naučit, že i pes má nárok na svůj čas a na odpočinek. Když spí, poučte dítě, aby ho nehladilo, nebudilo ani se po něm nijak neválelo.

Naučte dítě nebrat mu žrádlo, pamlsky. Pokud o ně bude mít pes obavy, může se bránit. Dejte mu pocit bezpečí, že i v přítomnosti dítěte mu nic nehrozí. Zároveň nesmí nijak reagovat, když dítě třeba kolem jen projde aniž by si ho nějak všimlo. Případný výpad je nepřípustný. Pokud je psovi něco nepříjemného, odejte pryč. Nenechte dítě, aby ho pronásledovalo, mohlo by dojít ke konfliktu.