ZÁKLADY STAROSTLIVOSŤI O MALÉ CICAVCE

Drobní savci bývají prvními zvířátky dětí. Jsou v podstatě ideální startovní půdou pro větší zvířata jako je třeba pes, neboť se dítě naučí, že zvíře není jen na mazlení a hraní, ale že se o něj musí také starat- každodenně několi

Co je třeba si připravit?

Bydlení a vybavení

Pořídíme prostornou klec pro pohodlný pohyb zvířete. U činčil myslíme na to, že rády skáčou a přespávají na vyvýšeném místě, proto by pro ně klec měla být i dostatečně vysoká s řadou všelijakých poliček a doskočišť. Je vhodné pořídit i nějakou budku nebo jiné místo na schování. Zvířátka můžeme nechat i proběhnout po bytě (je to velmi prospěšné pro jejich trávení a posun potravy ve střevě), ale pozor! Je třeba myslet na to, že to jsou hlodavci, takže budou vše okusovat (dveře, nábytek, kabely, kožené boty, tašky, kabelky,...). 
Pokud máte možnost vypuštění na zahradu, je třeba dbát na to, aby mělo zvíře možnost úkrytu do stínu a určitě by nemělo zmoknout. 
Nezapomeneme, že činčila ke svému životu potřebuje speciální pískové koupele a připravíme ji k tomuto účelu vhodnou nádobu.

Krmení

Seno a čerstvá voda musí být k dispozici neustále. Dbáme na výběr sena- nesmí být prašné, plesnivé, zapařené, příliš krátké (řezanka). Vodu umístíme do pítka- volně v misce si ji většinou vylijí nebo ji znečistí výkaly či zahážou senem. 
Koupíme granule-pelety (všechny kousky vypadají stejně a zvířátko si tak nemůže vybírat jen ty části, které mu chutnají) určené zvlášť pro morčata (měly by mít vyšší obsah vitaminu C), pro králíky či činčily. Zásadně nepořizujeme směsi zrnin, oříšků, sušených plodů. 
Pro zpestření dáváme i zeleninu (okurka, mrkev, paprika, salát) nebo ovoce (jablko), hrst vloček. Zeleninu nekrájíme, aby si s ní šikovné zoubky vašeho zvířátka hezky pohrály. 
Zelené krmení (tráva, pampelišky,...) musíme přidávat postupně, abychom předešli průjmům. V žádném případě nezkrmujeme zapařenou nebo jinak znehodnocenou trávu (hlína, trus).

Králíkům, morčatům i činčilám dorůstají zuby celý život. Aby jim nepřerostly, musí stále něco žvýkat a hlodat, a tak si je obrušovat. Pro tyto účely dáváme trávu či seno (má tedy funkci vlákniny i pomocníka pro nepřerůstající chrup), předkládáme větvičky nebo menší polínka stromů (hrušeň, jabloň, bříza, jasan, topol), občas zcela tvrdou patku chleba.

Tyto druhy drobných savců nesmí mít nikdy hlad! Jejich metabolismus je nastavný na neustálý přísun potravy. Uvádí se, že stačí jeden den, kdy nežerou, a zakládáme si na problém. Proto je třeba při sebemenším výkyvu v příjmu potravy nebo aktivitě zvířete neváhat a ihned jít k veterináři. Tzn. Jakmile se mi něco nezdá, vezmu zvíře a jdu, nečekám, až se to samo spraví. Je dobré si předem zavolat, zda se konkrétní veterinář těmto malým savcům věnuje, to je podstatné i pro vybavení ordinace specifickými nástroji.

Péče o srst, drápky

Pro činčilu je životně důležitá písečná koupel. Existují speciální písky, vybíráme ty nejjemnější.
Pokud nemá zvířátko dost pohybu, drápky mohou přerůstat a působit problémy. V tomto případě neváháme a drápky ostříháme. V případě nejistoty si to nechte ukázat při první návštěve veterináře. Obecně tyto druhy nekoupeme, není k tomu důvod, o svou srst se dokáží postarat sami. To platí zejména o činčile, která se vyloženě koupat nesmí! 
Dlouhosrsté druhy můžeme navyknout i na česání, dbáme na to, aby se jim srst neslepovala a nedělala cucky.

Veterinární péče

Platí vše výše uvedené. 
Králíka je vhodné naočkovat proti moru a myxomatóze, která je přenášená bodavým hmyzem. Za ideální je považováno naočkovat králíčka před sezónou hmyzu, tzn. v období březen/duben. Stačí jedna injekce, a to nejdříve v 10. týdnu stáří. Revakcinace se provádí u moru 1x/rok, u myxomatózy ideálně 2x/ročně. Pokud si nejste jistí, jak starého králíčka máte, nevadí, naočkovat se může kdykoli.